Menu Zavřeno

Bolestné ztráty – Prolog

Stála jsem na neznámém místě, všude kolem mně zářilo bílé světlo. Jsem v nemocnici? Rozhlížela jsem se a otáčela ze strany na stranu, oči ale viděly jen to bílé světlo okolo. Po nějaké chvíli rozhlížení jsem periferně postřehla pohyb. Prudce jsem se za tím otočila. Před sebou jsem viděla siluetu postavy,  která mi něčím byla povědomá. Chvíli jsme přízrak pozorovala, jestli se pohne. Nakonec jsem ten první krok udělala já. Postoupila jsem o jeden krok, pak o další a ještě o jeden. Přízrak se ani nehnul. Silueta se vznášela několik centimetrů nad zemí. Odvážila jsem se tedy ještě o jeden krok. Nic. 

„Co se děje?“ zašeptala jsem si sama pro sebe. Silueta se najednou hnula směrem ke mně. Tiše se vznášela nad zemí, v místě kde byla hlava, se vylouply dvě oči. Znala jsem ty oči, moc dobře. Byly stejné jako moje. 

„Mami?“ zašeptala jsem, stále neschopná pohybu. Postava přede mnou několikrát zamrkala. Natáhla jsem svoji dlaň směrem k siluetě a čekala jsem na nějakou reakci. Postava se chvíli vznášela, pak najednou také natáhla svou ruku. Vyhrkly mi slzy. 

„Chybíš mi“ zašeptala jsem. Silueta se znovu pohnula, a začala se pomalu rozplývat. 

„Ne, to ne“ vyhrkla jsem a udělala několik rychlých kroků. Chtěla jsem ji chytit za ruku, ale už zmizela.

Doufám, že se vám krátký prolog k nové povídce aspoň trochu líbil a hlavně navnadil na další čtení! Tuto povídku najdete i na mém wattpadu.

Posted in Povídky

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *