Cathy Bonidan – Román z pokoje 128 (recenzní kniha)

Za poskytnutí recenzního výtisku velice děkuji nakladatelství Metafora

Zdravím všechny své báječné čtenáře u nového článku!

Po delší době tu pro vás mám opět recenzi na jednu knihu z edice 7lásky, kterou s velkým nadšením odebírám od nakladatelství Metafora, které mě těmito románky zásobuje. Tak nějak se cítím jako moje již bohužel nežijící babička, u které si pamatuju, že sbírala takové ty tenké harlekýnky, pamatuju si že jich mívala plnou krabici. Ono svým způsobem se tomu 7lásky trochu podobají, jsou to také romány, ale tak trochu jinačí, není to taková ta typická „červená knihovna“ jako harlekýnky bývaly? Dnes tu pro vás mám knihu Román z pokoje 128 a je to přesně takový příběh, který má do harkelýnky opravdu hodně daleko? Proč, to se dozvíte níže v recenzi?

Autor: Cathy Bonidan
Počet stran: 246
Nakladatelství: Metafora
Rok vydání: 2020
Série/Edice: 7lásky
Překlad: Hana Davidová

Kdo si nikdy nepřál, aby mu do života zasáhl závan romantiky?
Když si Anne-Lise objednává pokoj č. 128 v hotelu Beau Rivage, aby mohla strávit krátkou dovolenou v Bretani, ještě netuší, jak se jí tím promění život. V nočním stolku objeví rukopis knihy… a v něm adresu. Jako láhev vylovenou z moře posílá rukopis tomu, o kom se domnívá, že je jeho majitelem. Ale nejdřív si příběh přečte.
Je krásný a dojemný. A nedokončený. K jejímu překvapení autor rukopisu Sylvester na zprávu odpoví. Zaskočí ji tvrzením, že rukopis ztratil již před 33 lety během letu z Francie do Kanady. A dosud ho nedopsal. Sylvester touží jen po klidu a zapomnění, ale Anna-Lise se k jeho velkému zděšení rozhodne přijít na to, jak se rukopis do jejího pokoje dostal. Prostřednictvím dopisů se dozvídá o jeho putování od čtenáře ke čtenáři i o tom, jak poznamenal život každého z nich. A tak se před ní odvíjí příběh plný milostných citů i rozepří, přátelství, pohnutých osudů a důvěrných tajemství.
A čím víc se cesta nedokončeného rukopisu blíží k pokoji č. 128, tím je jasnější, že má moc změnit život i jí…

Co na první pohled čtenáře na knize zaujme, je její zpracování. Celá kniha je kompletně tvořena pouze vyprávěním ve formě dopisů. Celou dobu čtení tu máme pouze korespondenci mezi několika postavami, ke kterým se pomalinku přidávají další a další protagonisté celého spletitého příběhu.

Francouzský román začíná, jak už název trochu napovídá, v jednom hotelovém pokoji, konkrétně 128. Hlavní hrdinka Anna-Lise najde v pokoji v nočním stolku zapomenutý rukopis, který si ze zvědavosti přečte. Text ji naprosto uchvátí, a proto se rozhodně kontaktovat autora a rukopis mu vrátit, protože v něm vidí potenciál pro vydání. A protože si je jistá, že po něm autor určitě pátral. Pomalinku se tu rozvíjí příběh jednoho počínajícího přátelství mezi autorem a čtenářem. Do toho se pomalinku vkládají další lidé a korespondence se rozrůstá v široké vyprávění z různých pohledů a přináší maličké střípky do případu tajemného člověka, který do rukopisu něco dopsal. Ana-Lise chce najít toho tajuplného člověka a snad i zprostředkovat setkání původního autora s dotyčným „pisálkem“.

Jak už to u sedmilásek bývá, začetla jsem se hned od první stránky. Tuhle knížku jsme měla zastrčenou v kabelce, když jsem jela k zubaři, kam jsem nakonec dorazila o nějakých 20 minut dříve. Vždycky se snažím, když takhle někam cestuji, mít s sebou buď čtečku, nebo aspoň nějakou tenčí knihu. Rozečetla jsem před návštěvou zubaře a o dva dny později dočetla. Schválně jsem si knihu kouskovala, protože bych ji jinak pro svůj jednoduchý způsob vyprávění zhltla na posezení. Jak jsem již psala výše, celá kniha je vyprávěna korespondencí mezi různými postavami. Žádný z dopisů nijak příliš dlouhý, nanejvýš 3 stránky. Příběh díky tomu celkem rychle ubíhá a příjemně se čte. Autorka má příjemný styl vyprávění a vyjadřování, v celé knize jsem nenašla jediný překlep ani „nesmyslnou“ větu, takže i práce překladatelky zde zafungovala výborně. Kniha mě zkrátka velice bavila.

Celá ta záhada jednoho nalezeného rukopisu mě hodně bavila a četl se velice příjemně. Naprosto ideální knížka na nynejší pošmourné podzimní, doporučuji ke knize skleničku vína nebo hrnek horkého čaje (já volila tu první variantu a užila jsem si relaxační večer). Tuhle útlou knížečku rozhodně mohu doporučit?