Alison Weir – Jana Seymourová: Laskavá královna

ZDRAVÍM VŠECHNY SVÉ BÁJEČNÉ ČTENÁŘE U NOVÉHO ČLÁNKU!

Po strašně dlouhé době tu mám pro vás novou recenzi! 

Kdo mě sleduje na instagramu (kdo ne, tak mě tam najdete jako @reziengli) tak ví, že jsem naprosto propadla době Tudorovců a hltám teď články, videa a hlavně knihy z tohohle období. Za poslední dobu jsem si hrozně oblíbila autorku Alison Weir, která napsala sérii Šest tudorovských královen. Jedná se o šest manželek Jindřicha VIII. Dneska se společně podíváme na třetí manželku Jindřicha, Janu Seymourovou alias Laskavou královnu. 

Autor – Alison Weir
Počet stran – 480
Nakladatelství – BB art/Levné knihy
Rok vydání – 2019 
Série/Edice – Šest tudorovských královen #3
Překlad – Eva Křístková

Pouhých jedenáct dnů po popravě Anny Boleynové obléká Jana Seymourová svatební šat, aby se stala třetí ženou Jindřicha VIII. Poslední dobou přitom zblízka sledovala, jak se králova vášeň k předchozí manželce rychle mění v ledový chlad a velkolepé dvorské slavnosti, hostiny, lovy i chodby královských paláců se náhle stávají kulisami děsivé tragédie. Jana ví, že musí porodit králi syna, jinak jí hrozí smrt. Nová královna musí vystoupit ze stínu Kateřiny Aragonské i Anny Boleynové a dát zemi dědice, jen tak totiž může přimět krutého krále, aby s ní i s celou zemí jednal laskavěji. Sílu jí dává její víra a naděje, že se jí na tomto zkaženém světě podaří vykonat alespoň něco dobrého.

Když jsme tudorovce probírali ve škole, bavili jsme se hlavně o královi Jindřichovi VIII. a jeho prvních dvou manželkách, které vlastně znamenaly pro britskou monarchii největší změny. První jeho manželkou byla Kateřina Aragonská, princezna ze Španělska. S tou Jindřich žil dlouhá léta v poklidném manželství, které ale bylo poznamenáno tím, že mu královna nedala vytouženého syna. Tak začal Kateřinu „podvádět“ s Annou Boleynovou. Je to asi jedna z nejznámějších postav britské historie z období tudorovců, protože se mimo jiné zasadila o reformu v oblasti církve, kdy se  král Jindřich odtrhl od Říma a stvořil anglikánskou církev. Jenže i svoji druhou manželku, Annu Boleynovou, zapudil – dokonce ji nechal popravit. A pouhých 11 dní po smrti Anny se stala britskou královnou Jana Seymourová, která byla Anninou dvorní dámou a do které se Jindřich bezhlavě zamiloval.

O Janě se říká, že ji měl král ze všech svých manželek nejradši a nejvíce ji miloval. Určitě se na tom zasadil taky fakt, že jediná Jana mu dala syna a budoucího krále Anglie, Eduarda. Několik dní po porodu ale začaly Janu sužovat nevolnosti a její stav se velmi ztížil. Nakonec o několik dalších dní podlehla. 

Úplně nechci, aby tahle recenze vyzněla jako přednáška historie ze školy, ale určitě se tu najdou tací, kteří třeba období tudorovců neznají tak dobře, nebo třeba knihy vůbec nečetli. Ale připomenutí si základní informací je třeba, aby člověk mohl hladce vplout do příběhu mladičké Jany. Stejně jako u předchozích dílů, kniha začíná dětstvím Jany. U téhle knihy jsem měla trošku větší problém se začíst a dokonce jsem (což zní takhle zpětně fakt strašidelně) chvílemi uvažovala, že knihu odložím. Ale jsem nakonec ráda, že jsem vytrvala a „přežila“ prvních několik kapitol, než se příběh odvinul trochu více dále. 

O Janě jsem jen letmo slyšela ze školy, a proto jsem o ní vlastně prakticky nikdy nic pořádného nevěděla. A jsem strašně ráda, že Alison Weir tuhle sérii vlastně napsala. Je mi jasné, že je to hodně beletrizované a že spousta informací z knihy bude fabulovaná, ale když se na to budete stejně jako já dívat jako na historický román založený na skutečných historických faktech, a ne jako na naučnou literaturu, zjistíte, že Alison Weir má naprosto úžasný dar vyprávění. I přes pomalejší začátky se kniha velice hezky odvíjí a sleduje příběh Jany, která se postupem času více a více zamilovává do krále, kterého nejprve přímo odmítá a bojí se hněvu Anny Boleynové. 

Musím říct, že teď (mám za sebou už polovinu pátého dílu, takže spěji do finále), když vzpomínám na předchozí knihy, tak si uvědomuji, že zatím mi ze všech královen byla Jana Seymourová nejsympatičtější (a hned po ní v závěsu je Anna Klevská). Král se k ní choval už od začátku velice hezky a z toho čtení bylo cítit, že jí opravdu skutečně miloval. Dokonce si myslím, že ji miloval nejvíc ze všech manželek, i víc než Annu Boleynovou. Tou by spíše posedlý, než že by ji vroucně miloval. 

Doufám, že se vám dnešní recenze líbila a že vám přinesla nový tip na to, co si přečíst! Budu se na vás těšit u dalšího článku.

S láskou vaše