Menu Zavřeno

O knihách s Tery #2 – Audioknihy

Zdravím všechny své báječné čtenáře u nového článku! 

Původně jsem tenhle článek chtěla psát maličko jinak, chtěla jsem do něj zahrnout i podcasty, ale jelikož jsem se v podcastech rozjela, tak jsem si řekla, že nakonec bude lepší udělat o nich samostatný článek a nemíchat to. Takže dnes pouze a čistě jenom o audioknihách.

S audioknihami jsem se setkala už jako malá, mívala jsem namluvené pohádky o Šmoulech a o Křemílkovi s Vochomůrkou, které jsem si pouštěla, když jsem měla vlastní CD přehrávač. Ale naplno jsem audioknihám propadla teprve v loňském roce, kdy jsem nastoupila do své nové práce. Nejvíc audioknih mám ve své audiovně na portálu Audiolibrix, kde audioknihy nakupuji nejčastěji. Tento portál upřednostňuji především proto, že mají možnost pustit si audioknihu přímo v prohlížeči, což mi přijde super, když si nechci vybíjet telefon aplikací, tak si mohu audioknihu pustit v prohlížeči. Během minulého roku tým, který vede Audiolibrix, na web zakomponoval i podcasty, což je další bodík, díky kterému tento portál navštěvuji nejčastěji. 

Druhý portál, na kterém mám profil a kde si jednou za čas koupím nějakou audioknihu, je Audiotéka. Spousta audioknih jsou stejné, jako na Audiolibrixu, a bohužel Audiotéka nemá moc akcí pro věrné posluchače – pro srovnání – Audiolibrix má klubový program Minimus a Maximus:

Minimus

  • platí se 199 korun měsíčně
  • první měsíc po zaregistrování stojí pouze 149 korun
  • jedna audiokniha měsíčně zadarmo
  • na zbytek sleva 10%

Maximus 

  • platí se 369 korun
  • dvě audioknihy měsíčně zdarma 
  • na zbytek sleva 15%

Bohužel Audiotéka žádný takový klubový program pro své zákazníky nemá, což mi přijde docela škoda. Neříkám, že by měli mít to samé, musím na jejich obranu říct, že dost často mívají slevové balíčky a tak. 

Oba portály mají i mobilní aplikace, takže posluchači, kteří mají rádi poslouchání audioknih třeba cestou autem, mají takhle možnost mít svojí audiovnu pořád po ruce. Já aplikace používám denně, ale v případě právě Audiolibrixu využívám hodně spíše ten poslech přes prohlížeč v PC, protože přece jenom ty aplikace docela vybíjejí baterku. Bohužel právě Audiotéka tu možnost poslechu přes webový prohlížeč nemá. 

Audioknih mám momentálně na Audiolibrixu 96 audioknih, na Audiotéce 32 a doma na CD máme v tuto chvíli 4 audioknihy. Osobně upřednostňuji právě spíše webové portály než CD, protože si tak mohu audioknihu pustit v telefonu či notebooku a nemusím kvůli tomu shánět něco, co mi přehraje CD. Ty si zase necháváme spíše do auta, když jedeme na nějaký delší výlet, tak abychom mohli poslouchat cestou, i když se k tomu taky moc neuchylujeme, neboť naše Mazda podporuje propojení telefonu s autem před bluetooth, takže si většinou pouštíme muziku přes telefon. 

Nyní tu pro vás mám exkluzivní rozhovor s dvěma hlavními aktéry Audiolibrixu – a to Petra a Michal! Tito dva skvělí človíčkové tvoří společně podcast Audinovinky. Jedna otázka se týká i jejich podcastu! (Nelekněte se, Péťa se v odpovědích maličko rozepsala 😀 ) 

Myslíte si, že lidé díky audioknihám i více čtou?

Michal: Či si myslím, že ľudia vďaka audioknihám viac čítajú? Ja si to nie len myslím, dokonca to viem 🙂 Každoročne to potvrdzuje náš Veľký audioknižný prieskum. Je to logické – audioknihy vám poskytujú možnosť čítať knihy, keď to inak nejde. A akonáhle nabehnete na pravidelné počúvanie, k pravidelnému čítaniu je to naozaj len kúsok. Vidím to aj na sebe, za posledné roky čítam oveľa viac, než pred audioknihami.

Petra: Ano, myslím. Zkouším si to na sobě. Dřív jsem měla práci, při které jsem nekoukala do obrazovky, takže jsem zvládla číst nejmíň 100 knih ročně. Jakmile jsem se začala dívat do obrazovky, večer už jsem na čtení neměla ani sílu – a v tu chvíli mě zachránily audioknihy. I když jsem je předtím ignorantsky odsuzovala (nojo, neznalost…). Bez nich jsem klesla na nějakých 50 knih za rok a jenom díky nim jsem to zase zvládla vytáhnout. Navíc spousta knih je v audio podobě zajímavější, takže mám ve svém okolí případy nových čtenářů, které dokonce audioknihy přitáhly ke čtení vůbec. A jak Michal zmínil, v našem průzkumu to vždycky vyjde jasně – lidé čtou díky audioknihám více.

Jaká byla vaše úplně první audiokniha, kterou jste si poslechli?

Michal: Petrinu by som vedel povedať na prvú dobrú, tak dobre ju poznám, ale tú svoju? Vedela by Petra? 🙂

Čisto technicky som bol veľký fanúšik audiokníh už ako malé dieťa. Moji rodičia mi ako malému kupovali rozprávky na gramofonových platniach a tak som na audioknihách frčal ešte než som sa sám naučil čítať! Ktorá bola prvá neviem, ale skvelé boli všetky – Mach a Šebestová, Maxipes Fík, Hurvínek, Rumcajs, …

Ak by som mal povedať, ktorá bola prvá z tých modernějších, v dospelosti, tak prvá, alebo jedna z prvých, bola zrejme Muži, kteří nenávidí ženy. Ale po tom množstve počutých audiokníh sa naozaj veľmi ťažko na tú prvá spomína, takže možno to bola iná.

Petra: Tu Michalovu fakt nevím. Protože jsme se o tom už v Audinovinkách bavili a protože neudržím tajemství, tak Michal ví moji 😀 Moje první audiokniha byla Dívka ve vlaku. A začala jsem ji poslouchat po pohovoru na tuhle práci. Vybrala jsem si skvěle, byla jsem dokonce potom na křtu a při živém přednesu jsem měla husí kůži (možná i slzy, ale já brečím vážně u všeho)… a tehdy jsem se zamilovala do Terezy Bebarové. Naše láska kvete a kvete.. ona o ní sice neví, ale to je nepodstatný detail!

Jak vás napadlo vytvořit podcast Audinovinky?

Michal: Ja si moc nespomínam, to by Petra vedela asi lepšie. Viem, že ešte než sa k nám pripojila Petra, tak som sa ja s podcastami hral a natočil som pár dielov, šlo ale väčšinou o rozhovory s interprétmi.

Potom sa mi marí, že Petra došla s nápadom mať podcast a aj skúsila niečo nahrať sama, ale to sme zastavili, nebolo to dobré. Spraviť podcast sám, ako jediný moderátor bez partnera a bez hostí je neuveriteľne náročné. A skoro vždy to znie umelo, nie je to uvoľnené, nemá to proste ten šmrnc.

No, tak som sa ponúkol a dohodli sme sa, že to skúsime spolu. Začiatky to bolo ťažšie, hľadali sme ten správny formát, mali sme aj nejaké technické problémy, ale vydržali sme a myslím, že dva roky hovoria sami za seba – nejak sa nám to rozbehlo a už nám to ide oveľa lepšie.

Za mňa je to teda takto super, s Petrou sa super nahráva – vždy spraví výbornú prípravu, dobré poznámky, nájde informácie, o ktorých sa mi ani nesnívalo. Navyše máme obaja radi podobný štýl humoru a tak si dobre rozumieme. A myslím, že tá chémia je z podcastu aj cítiť. No a potom Petra má literatúru vyštudovanú, takže aj vie o čom rozpráva. Ja mám zase vraj mikrofonický hlas, takže to snáď kompenzuje môj laický prístup k audioknihám.

Petra: Upřímně jsem se nasmála o Michalovo odpovědi, teď o něm budu muset říct něco super, abych vyrovnala skóre…

Trochu už to naznačil, já si pamatuju tu část po mém příchodu, pro mě to byl jeden z plánů číslo 1. Jenže tenhle nápad vyžadoval, abych vystoupila hodně daleko z komfortní zóny, takže to jako nápad i chvíli zůstalo. Potom jsem jednou před létem udělala marný pokus nahrát to sama (což byla muka) a řekla o tom Ivanovi – ten právě nadhodil, ať zkusím Michala, že to se mnou nahraje. A tehdy jsme točili první díl. Dneska ho poslouchám a ošívám se u toho, jak je mi za nás trapně 😀 Ale díky Michalovi jsem vůbec zvládla mluvit, dával tomu formu a přišlo mi, jak kdyby se pro to narodil. Taky se podle mě postaral o to, že nás lidi začali poslouchat, protože u mě je i slyšet, jak se mi pořád třásl hlas. Tak první dva, tři měsíce mi bylo před každým nahráváním fyzicky špatně, ale později jsem si zvykla a dneska už zvládám nahrávat bez stresu. A vždycky mi přišlo, že Michal je prostě v klidu – a to zas uklidnilo mě, jestli to dává smysl 🙂

Vsadili jsme u nahrávání spíš na humor, protože je nám to vlastní a protože to je přesně to, co bychom poslouchali sami. Nejdřív jsme si pohrávali s myšlenkou jet prostě bez poznámek, ale když hledám ty zajímavosti, mám pak dobrý pocit, že aspoň jednu věc si lidi odnesou jako vykoupení za to, že museli poslouchat můj otravný smích. Tím druhým vykoupením je Michalův mikrofonický hlas!

Ty jeho poznámky o laickém přístupu k audioknihám jsou nadsazené úplně stejně jako moje neexistující super znalosti. Náš podcast je postavený hlavně na tom, že si ze sebe děláme legraci a ani jeden to nebereme jako vysokoškolskou přednášku nebo zpravodaje, takže si myslím, že ani od jednoho nejdou nějaké extrémně důležité znalosti. Ale o tom to ani není.

Kolik audioknih si zvládnete za měsíc poslechnout?

Michal: U mňa je to veľmi individuálne ale v priemere asi tak dve. K tomu ešte čítam, či už nejakú beletriu alebo technické knihy. Ja som programátor a tam sa třeba neustále vzdelávať, takže čítam veľa technických blogov a kníh. Dokopy aj s audioknihami tak za mesiac dám tri – štyri, ale vravím, niekedy je to menej a niekedy oveľaa viac. Napríklad na letnej dovolenke bežne dám okolo 8 audiokníh a kníh.

Petra: Hmmm, to je různé, když mám míň práce, tak zvládnu kolem 6-8 měsíčně. Záleží na jejich délce. Ale většinou je to spíš tak různé, protože mívám období, kdy mě baví jen číst eknihy, potom zase jenom poslouchám, potom zase jenom čtu paperbacky… taková období posedlosti, doufám, že to někdo taky zná. Takže přečtu dohromady kolem těch 7 knih měsíčně v průměru a občas jsou všechny audio, občas jen jedna nebo dvě.Nekontrolujte mi prosím matiku 😀

Doporučte úplně tu nejlepší audioknihu, kterou si prostě musí všichni poslechnout!

Michal: Tak to závisí, z akého pohľadu. Z pohľadu toho, že by som chcel poslucháčov natiahnuť na tituly, ktoré vydáva moje vydavateľstvo Publixing, tak by som samozrejme povedal Dominika Dána. Je to skvelý detektívkar a akonáhle niekto skúsi jednu, už je namotaný a musí počuť všetky. A predávať chceme všetci 🙂

Ale asi sa skôr očakáva, že odporučím audioknihu, ktorá ma bavila a chcem ju odporučiť, lebo je mega. V tom prípade za mňa Muž jménem Ove od Fredrika Backmana. Je to veľmi príjemná kombinácia humoru a smutných častí, kedy jedno oko neostane suché.

Celkovo je Backman jeden z mojich obľúbených autorov, dostal som sa k nemu práve cez audioknihy, neviem, či by som si ho niekedy kúpil knižne. No a s kľudným srdcom môžem odporučiť aj Medvědín či jeho pokračovanie My proti Vám.

Petra: Myslíš jako oblíbenou sérii??? 😀 Chtěla bych zmínit, že zeptat se čtenáře na tu podle něj nejlepší knihu je podpásovka, jako nechat rodiče vybrat si oblíbené dítě (nezmiňuju Sophiinu volbu, protože to už je asi moc drastické přirovnání). Já běžně otravuju lidi tím, že všechno označuju jako “ta nejlepší knížka”. Takže se budu soustředit na formu audioknihy a poskytnu svou klasickou odpověď, kterou zatím žádná nová audiokniha nezměnila.

Slovenský Roden24 je podle mě nejlíp nahraná audiokniha, kterou jsem kdy slyšela. A zároveň má tak univerzální téma, že prostě musí zaujmout každého.A je nahraná tak tajemně, hlas narátorky je úžasný a hudba i efekty, všechno to prostě hraje spolu a podle mě je to prostě perfektní.

Já děkuji Petře a Michalovi za to, že se stali součástí tohoto článku, a hlavně díky všem v Audiolibrixu za jejich práci! Doufám, že se vám dnešní článek líbil a že se uvidíme u toho dalšího!

Posted in O knihách s Tery

4 Comments

  1. MK

    Já mám předplacený empikGo a tam za necelé dvě stovky mohu měsíčně poslouchat libovolné množství audioknih. Minimálně stihnu dvě. Tedy pokud to není něco ultra dlouhého jako Malý život. A jelikož podlouchám téměř jen na cestách upřednodostňuji poslech v aplikaci a možnost si vše stáhnout na kartu foma přes wifi.

    • Tery Engli

      Ahoj, děkuju za komentář 🙂 empikGo neznám, určo na něj mrknu 🙂 Aplikaci Audiolibrixu mohu za sebe doporučit, zatím jsem s ní neměla ani jeden problém, a to ji mám už asi 2 roky 🙂

  2. Lucy Lillianne

    Jako malá jsem poslouchala pohádky, Spejbla a Hurvínka a mnoho dalších. Dokonce jsem to poslouchala tak moc, že jsem to znala slovo od slova. Dneska ale dávám přednost knihám, protože u audioknih se nedokážu soustředit a buď mi nesedí, když to čte jeden člověk, nebo za chvíli zjistím, že jsem vypla, poslouchám a nevím co 😀

    • Tery Engli

      Ahoj, děkuju za koment 🙂 Taky se mi stává, že po chvíli zjistím, že audioknihu nevnímám, ale co jsem teď doma, tak se na ně mnohem více soustředím 🙂 Poslouchám třeba u hraní, u psaní nebo při domácích pracech 🙂 A člověk se až diví, kolik toho z ten měsíc zvládne „poslechnout“ 🙂 I když jsem teda od začátku srpna moc neposlouchala ani nečetla, konkrétně poslední dva týdny jsem byla u rodičů a to jsme chodili na výlety, nebo si prostě povídali a o volných chvilkách jsem četla na čtečce 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *