Knižní recenze – Slza (Lauren Kate) – Zápisník Spisovatelky

Zdravím zápisníci!

Tuhle knižní recenzi píšu hned po dočtení knihy, takže ještě plná emocí a dojmů. Dělám to tak v podstatě vždy, když knihu dočtu, a ani dnešní kniha není výjimkou. Jedná se o knihu Slza od Lauren Kate. Tak pojďme na ni!

Žánr – Romány, Sci-fi a fantasy

Rok vydání – 2014

Překlad – Jana Jašová

Vazba – brožovaná

Hlavní postavy – Eureka, Ander, Brooks

Anotace – Nikdy nesmíš plakat… Sedmnáctiletá Eureka od své milované matky ví, že její slzy mají sílu obnovit dávno ztracený kontinent Atlantidu. Nesmí nikdy uronit ani slzu! Při podivné nehodě její matka nečekaně umírá a Eureka pomalu ztrácí chuť do života. Potkává Andera, chlapce jehož oči jsou tyrkysové jako hlubiny oceánu, a který jí varuje před hrozícím smrtelným nebezpečím. Následně Eureka odhaluje starověký a děsivý příběh nešťastné dívky…

Strhující milostná epická sága plná ničivých tajemství a temné magie… ve světě, kde vlny potopy mohou každou chvíli spláchnout všechno, co je nám drahé. První díl nové série od autorky Andělů. (zdroj – www.databazeknih.cz)

Vlastní názor – Abych řekla pravdu, děj byl místy velmi zdlouhavý, až trochu nudný, některé pasáže jsem musela drobounce přeskakovat, protože mi přišlo, že Eureka místy trošičku pofňukává. Ano, v knize se bydává za drsňačku, ale neopomíjí místy pořád mluvit o tom, jak je zničená, jak se pokusila o sebevraždu, a neopomíjí to ani předhazovat své rodině. Na druhou stranu byl ovšem příběh strhující a zajímavý (až na ty nudné pasáže), docela dobře se odvíjel. Možná vám to přijde divné, když nejdřív eknu, že byl zdlouhavý a nudný, a pak řeknu že byl strhující a zajímavý. On totiž byl od každého něco. Trochu nudný, a trochu strhující. Byly určotě pasáže, které bych třeba z knihy vymazala, ale myslím, že to tak má u některých knih asi každý.

Už jsem trochu nakousla Eureku, tak s ní budu pokračovat. Jak jsme již řekla, vadilo mi, že si Eureka hraje na drsňačku, a přitom buď myslí na sebevraždu, nebo se v duchu lituje za svou ztrátu. Nebudu říkat, koho ta holka ztratila, ale věřte mi, kdybych já takhle o někoho přišla, nesnažila bych se odhánět všechny od sebe, ale naopak bych se snažila trávit co nejvíce času s někým, o kom vím, že mě má rád, a že mi v téhle situaci pomůže.

Co se týče záhadného Andera, tak mi to trochu připomíná příběh Křídla od Aprillyne Pike. Příběh Laurel a Eureky mi přijde skoro podobný. Každá se o sobě dozví zajímavé tajemství, každá má nejlepšího kamaráda, který se do ní zamiluje, a každá pozná kluka, do kterého se zamiluje ona. Tak nějak mi prostě tyhle dva příběhy přijdou stejné. Ander v knize Slza stejně jako v Křídlech pronásleduje hlavní hrdinku na každém kroku a pozoruje její konání. Upřímně – docela mi to vadilo, protože mi to už přišlo takové ohrané. Milostný trojúhelník se používá poslední dobou v hodně povídkách.

Brooks, tak ten je kapitola sama pro sebe. Mohla bych o něm říct naprosto to samé, jako o Anderovi, protože je to prostě podobná postava jako z Křídel. Nejlepší kamarád, který se zamiluje do hlavní hrdinky. Nezdá se vám to trochu už jako klišé?

Hodnocení – Děj a myšlenka knihy se mi líbily. Celé to bylo docela dobře poskládané, trošku zamrzely ty nudné pasáže, ale i kniha se strhujícím příběhem musí mít nudnější pasáž, protože i nudné pasáže dokáží připravit strhující konec. Ovšem prostě postavy a takové to dění, takový ten trojúhelník se mi moc nelíbil. Knize dávám 4/5.

Co vy a kniha Slza? Četli jste?