Knižní recenze – Selekce (Kiera Cass)

Zdravím zápisníci!

Během předminulého čtecího maratonu se mi povedlo přečíst pár knih za jeden jediný den. Docela mě to samotnou překvapilo, ale narazila jsem na knihy, které mě fakt chytly svým příběhem i stylem psaní.

Kniha, o níž dneska budu hovořit, je právě jedna z těch, které jsem „zhltla“ za jeden den. Jedná se o první díl Selekce. Na začátek řeknu, že se mi u celé série Selekce strašně líbí jejich přebaly knih! Jsou naprosto boží !!

Žánr – Scifi a Fantasy, Dívčí romány, Pro děti a mládež

Rok vydání – 2014

Překlad – Jana Montorio Doležalová

Vazba – vázaná, s přebalem

Pár vět o autorovi – Kiera Cass, narozena v květnu 1981 v Jižní Karolíně, je americká spisovatelka zaměřena na kategorii young adult. Po střední škole se její touho stalo divadlo. Svoji prvotinu Siréna vydala v roce 2009. Ta však neměla příliš velký úspěch. Svoji druhou knihu Selekci, první knihu z triologie Selekce, vydala v roce 2012. Ta se během krátkého času stala bestsellerem. A k tomu jí velké množství nezdravých dortů. (zdroj – www.databazeknih.cz)

Hlavní postavy – America, Maxon

Anotace – Pro třicet pět dívek je Selekce životní šancí. Příležitostí k útěku od života, který jim byl stanoven od narození. Být obklopena světem třpytivých šatů a drahocenných šperků. Žít v paláci a soutěžit o srdce krásného prince Maxona. Ale pro Americu Singerovou je Selekce noční můrou. Znamená to pro ni otočit se zády ke své tajné lásce Aspenovi, který je o kastu níž než ona. Nechce se jí odejít z domova a vstoupit do nelítostné soutěže o korunu. Pak America potká prince Maxona. Postupně začne zpochybňovat všechny plány, které si předsevzala – a uvědomí si, že život, o kterém vždycky snila, si už nemůže v porovnání s budoucností představit. (zdroj – www.databazeknih.cz)

Vlastní názor – Už několikrát jsem se v knižních recenzích vyjadřovala, že miluju takové ty dívčí zamilované příběhy. Zřejmě z toho nikdy nevyrostu, nevím proč, ale prostě mě láká prožívat knižní lásky společně s hlavními postavami. Abych se vyjádřila plně k ději – celá kniha se mi moc líbila. Tak nějak jsem se ztotožňovala s hlavní postavou Americou (což mi přijde už děsivé, protože poslední dobou se ztotožňuji se strašně moc postavami 😀 na druhou stranu mi ztotžňování s nimi dává větší inspiraci do psaní povídek, ale to jsem odbočila). Ze začátku mi Americy bylo líto kvůli její matce, která ji vlastně tlačila do toho, aby ten formulář vyplnila. Mě totiž kdysi taky matka tlačila do spousty věcí, ovšem na rozdíl od Mer mi to nezměnilo život. Vlastně ne, kecám, změnilo. Díky tomu, že mnou moje vlastní matka pohrdala, jsem se dokázala postavit na vlastní nohy, poznala jsme svou životní lásku… Pardon, zase jsem odběhla od tématu.

America mi v knize byla strašně sympatická, byť je mladší než já. Přála bych si mít tak milující sestřičku, jako má ona. Ovšem, kdyby mi domů přišel dopis s tím, že se mám přihlásit do takové soutěže, nedostali by mě tam ani párem volů. V tomhle ohledu docela Americu obdivuju, že se nakonec dokopala k tomu, že se přihlásí. Vím, že jí v tom pomohl i její „přítel“ Aspen (přítel je dáno v uvozovkách schválně, protože podle mě je to jen hnusnej parchant, který se na ni vykašlal).

Celý kompletní děj knihy ubíhal tak nějak normálně, takový styl se používá i u jiných knih. Styl psaní mi taky hodně vyhovoval, jinak
bych asi knihu nezhltla za jedno odpoledne 😀

Nejvíc se asi budu věnovat Americe. Jak jsem již psala v předchozích odstavcích, dost jsem si ji v knize oblíbila. Mladá slečna, rázná, která ví co chce (teda vlastně věděla, dokud nepoznala Maxona, a dokud do paláce nepřišel Aspen, ten ((s prominutím, prosím)) blbeček … vím, že bych vedlejším postavám nadávat asi neměla, ale když já ho tak nesnáším!!) Zamilovaná až po uši, ale láska ji zklame. Taky jsem takové zklamání zažila. Nebyla jsem sice s tím klukem tak dlouho, jako ona, ale i tak to zabolelo.

America se mi každopádně tak nějak vryla pod kůži, protože cítím, že toho s ní mám docela dost společného. Nejsem sice zamilovaná do prince (aby taky jo, když mám doma krále! 😀 ), ale hodně jsme si toho obě v životě prožily. Proto k ní mám tak nějak nejblíž.

Co se týče Maxona, ze začátku mě štval. Ani nevím proč, možná tím svým naškrobeným chováním, fakt nevím. Ale postupně, když se s Americou začali sbližovat, začínal se mi líbit. Na mého vysněného prince stoprocentně žádná knižní postava nedosáhne (a tak to má být, ne? ), ale myslím, že Maxon se mu hodně přiblížil.

Vlastně veškerý děj se odehrává na jednom místě – Palác. Podle popisů zřejmě velmi honosný, a velmi obrovský palác, když tam každá z 35 soutěžících má vlastní velkou komnatu. Doufám, že teď ze mě není cítit závist, to ne. Já si nikdy na veliké prostory nepotrpěla, já radši menší a útulnější. Ovšem díky docela přesným popisům sem si dokázala celý palác docela živě před sebou představit. Ale asi bych v něm nedokázala bydlet, no.

Celkové hodnocení – Nedá mi to jinak, dávám knize 5/5.

Úryvek z knihy – „Pohledem se zeptal, na čem jsme se předtím domluvili. Potěšilo mě, že už nechce čekat. Malinko jsem kývla a Maxon překlenul úzkou mezeru, která mezi námi zůstávala, a začal mě neuvěřitelně něžně líbat. Ucítila jsem, jak se mu na rtech objevuje úsměv. A setrval mu na nich ještě dlouho potom.“

Co vy a Selekce? Kolem této knihy bylo hodně a hodně recenzí, a diskuzí. Budu ráda, když vytvoříte novou diskuzi v komentářích. Pojďme se o této knize pobavit!