Knižní recenze – Cinder (Marissa Meyer)

Zdravím 🙂

Tomuto příběhu jsem se delší dobu vyhýbala, a to z jednoho důvodu – nějak se mi nelíbí příběhy, kde jsou kyborgové a tak. Ale nakonec jsem se přeci jen přemohla, a po knize Cinder sáhla. Ze začátku mě to moc nebavilo, to přiznávám, ale tak nějak se tím prokousávala, a nakonec jsem zjistila že ten příběh miluju!

Žánr – Světová literatura, Dívčí romány, Scifi

Rok vydání – 2012

Překlad – Jana Zejmanová

Vazba – Brožovaná

Hlavní postavy – Cinder, Kai, Levana

Anotace – Rušné ulice Nového Pekingu se hemží lidmi a androidy. Populaci devastuje smrtící nákaza. Z vesmíru tomu přihlížejí krutí měsíční lidé, kteří čekají na správný okamžik. Nikdo netuší, že osud Země spočívá v rukou jediné dívky… Šestnáctiletou Cinder považuje většina lidské společnosti za nepovedenou hříčku techniky a její macecha za neúnosné břemeno. Být kyborg ale má i své výhody – mozkové rozhraní poskytuje Cinder nevšední schopnost opravovat věci (roboty, vznášedla, své vlastní nefungující součástky), díky čemuž se stane nejvyhlášenější mechaničkou v Novém Pekingu. Právě tato pověst přivede k jejímu stánku prince Kaie, který potřebuje před výročním bálem opravit porouchaného androida. Princ opravu v legraci nazve otázkou národní bezpečnosti, ale Cinder má podezření, že věc je mnohem vážnější, než jí je princ ochoten prozradit.

Cinder touží udělat na prince co nejlepší dojem, ale se všemi plány je konec, když se její mladší nevlastní sestra a jediná lidská přítelkyně nakazí smrtelným morem, který sužuje Zemi už celé desetiletí. Macecha obviní z dceřiny nemoci Cinder a nabídne její tělo pro výzkum moru, což je „pocta“, kterou dosud nikdo nepřežil.

Ale netrvá dlouho a vědci zjistí, že jejich nové pokusné morče je zvláštní. Chirurgové, kteří proměnili Cinder v kyborga, něco skrývali. Něco cenného. Něco, kvůli čemu jsou někteří lidé ochotní zabíjet… (zdroj – www.databazeknih.cz)

Vlastní názor – Kniha se mi četla zpočátku velmi obtížně, jelikož to není druh, na který jsem zvyklá, tak jsem se do toho nějak nemohla položit. Ale již po několika stránkách jsem se do toho příběhu skoro vžila, a hltala jsem jednu stránku za druhou. Celou knihu jsem přečetla zhruba za 5 hodin čistého času, s přestávkami jsem ji četla 2 dny.
Styl příběhu je suprový. Vše je dokonale a přesně popsáno. Je to ve třetí osobě, takže to vypráví vypravěč. Je to podáno tak suprově, že chvílemi máte pocit, jakoby jste tam skutečně byli a přihlíželi dané situaci. U čtení téhle knihy jsem si chvílemi připadala jako chlapec Bastien z filmu Nikdy nekončící příběh. Pamatujete, jak tam seděl ve školním sklepě a hltal písmenka? Tak nějak jsem si připadala já u čtení Cinder.

Zvraty v knize mi přišly takové nečekané, rozhodně jsem je nepředvídala. Bylo jich tam opravdu hodně, hlavně co se týče Cinder. Jedna událost v knize mě až skoro rozbrečela.

Co říci k postavám. Zamilovala jsem si odvážnou Cinder, která se snaží odprostit se od vlády nevlastní matky a poručnice Adri, zamilovala jsme si usměvavého prince Kaie, oblíbila jsem si mladou dívku Pivoňku, jíž osud nepřichystal zrovna vlídné jednání, a nesnáším Levanu, krutou vládkyni Měsíce. Tak nějak bych popsala postavy. Spousta dobrých, a pár zlých. Tak to v knihách bývá.

Celý tento příběh se odehrává jakoby v budoucnosti, protože se tam mluví o čtvrté světové válce, i když u nás byly jen dvě. Místo, kde se děj odehrává, Peking – doufám, že ve skutečnosti je stejně tak krásný a malebný, jak je popisován v knize. Město zalité sluncem, velikánské tržiště plné lidí a vůní, a nad městem tyčící se obrovský palác. Tam by se mi líbilo bydlet.

Hodnocení – 5/5.

Co vy a kyborg Cinder? Setkali jste se s příběhem této pozoruhodné dívky? Anebo se kouzlu Pekingu a příběhu z daleké budoucnosti vyhýbáte?