Knihy

Hvězdy nad hlavou (Marissa Meyer)

Zdravím čtenáři!

Konečně se mi podařilo dojít až na konec celé série Měsíční kroniky, kterou zakončuje povídková kniha Hvězdy nad hlavou. Brzy se taky můžete těšit na zakončující článek „Dočtené série – Měsíční kroniky“, ve kterém tuhle sérii kompletně zakončím. 

 

Původní název – Stars Above (2015)
Žánr – Sci-fi, Pro děti a mládež, Dívčí romány, Světová literatura
Rok vydání – 2017
Překlad – Martina Šímová

Anotace – „Fanoušci Měsíčních kronik v této knize najdou devět povídek, v nichž si mohou přečíst o minulosti svých oblíbených postav. Sooustředí se na klíčové momenty raného života hrdinů, které ovlivnily jejich budoucí život: vyjde najedvo, jak se Cinder ocitla pod ochranou Michelle Benoitové a jak se sžívala se svou adoptivní rodinou v Novém Pekingu; co přimělo Winter k rozhodnutí nikdy nepoužít svůj měsíční dar; co vedlo k uvěznění Cress v satelitu a k Vlkovu postavení alfy v královnině armádě. Navíc blíže rozvedemoment prvního Kaiova a Cindeřina setkání – tentokrát z princova pohledu -, a dokonce se dostane i na dlouho očekávanou svatbu.

Jako bonus je v rámci této knihy do světa Měsíčních kronik výjimečně zahrnuta také parafráze další pohádky – povídka Malá androida odkazuje na známý příběh Andersenovy Malé mořské víly. “ (zdroj – zadní strana knihy)

Vlastní názor – Podle mě je tato povídková kniha takovou třešničkou na pomyslném dortu, na samé špici této série. Díl od dílu se série psotupně vyvíjela, vyvíjely se i postavy v ní. Tahle kniha nás však přivádí na samý začátek. Na začátek, který odstartoval všechny události.

Kniha začíná povídkou Strážkyně. Sice je to povídka z knihy snad nejdůležitější, protože se v ní díváme na to, jak se vlastně Selene alias Cinder dostala vůbec na zem, ale přišla mi jako nejnudnější. Možná to zní trochu hloupě, ale je to tak. Tato kapitola mě moc nebavila, neviděla jsem v ní žádné vzrušení či nějakou jiskru, přišlo mi, že tahle kapitola je tam tak nějak „do počtu“ i když to byla nejdůležitější kapitola v celé knize.

Pokračujeme další povídkou o Cinder, a to jak se dostala vůbec do Nového Pekingu k nové rodině. Tady už jsem se nenudila, přišlo mi to velice zajímavé, a vlastně jsem si uvědomila, jak málo o Cinder jako čtenáři vlastně víme. Protože série, která právě začíná knihou Cinder, nám ji ukazuje už jako velkou holku, slečnu, ale tady v téhle knížečce je to malinká holčička, velmi zranitelná. Opět tu byly radiční prvky Popelky – dvě nevlastní sestry, zlá macecha atd.

V další povídce, Královnina armáda, se setkáváme se Ze’evem alias Vlkem coby opravdu malým chlapcem, kterého si odvede armáda k sobě. Předělají jeho tělo, aby byl silnější, a vypustí do smečky, aby s nimi žil. Zde se pak nádherně ukazuje, jak vlastně taková vlčí smečka funguje. Alfa samec, který celou smečku vede, a pod ním ostatní vlci až k vlkovi omega, poslednímu členovi smečky, vyvrhelovi, který dojídá pouze zbytky. V této povídce jsme zjistili, že tím omegou byl vlastní bratr Ze’va. Popravdě, bylo mi ho fakt líto. Zvlášť když se k němu ostatní členové smečky nechovali hezky. Ale na druhou stranu . mohl si za to sám, protože všem jen podlézal.

Následující povídka mě velmi bavila. Týkala se totiž života Carswella, ještě než se dostal ke Zvonečníku. Carswell ukázal svoje schopnosti ještě než se odpoutal od rodičů, vlastně ještě než utekl. Dokonce se nám tu představila i Kate Fellová, o které se Carswell krátce zmínil (a teď nevím jestli v knize Cress nebo Winter).

Až přejde slunce svit je další velmi důležitá povídka v knize. Ukazuje nám totiž život Crescent – Cress. Jak se vlastně dostala do satelitu a hlavn ěproč se tam dostala. Opět mi tady to připomnělo pohádku Rapunzel, kde byla dívka taky zavřená sama.

V další povídce dojde i na princeznu Winter. Tahle kapitola je velice podrobná. Setkáme se v ní s Winter a jejím strážcem Jacinem. Dozvíme se taky, co vedlo princeznu k tomu, že se rozhodla už nikdy v životě nepoužít svůj měsíční dar, i za cenu toho, že nebude psychicky v pořádku a bude mít vidiny a halucinace. A taky je tam dost důležitá pasáž, ve které se ukazuje, kde Winter přišla k těm jizvám na obličeji.

Malá androidka – toto je kapitola přidána zcela volně a s předchozími knihami nemá nic společného. Jedná se totiž o krátkou povídku na motivy pohádky Malá mořská víla od Andersena. Když si tuto povídku přečtete, uvidíte ty jasné znaky právě pohádky Malá mořská víla. Hlavní hrdinka v této knize nemá jméno. Teda, v první polovině povídky nemá jméno. Druhá polovina už ji představuje jako Hoshi Star.

Povídka Mechanička nám ukazuje to strašně slavné setkání Kaie a Cinder uprostřed pekingského tržiště, u jejího stánku. Ovšem tentokrát s pohledu samotného prince. Jak se princ vypravil na tržiště najít toho nejlepšího mechanika v Pekingu a zjistil, že to není muž, ale žena, vlastně – dívka?

Poslední povídka – Něco starého, něco nového – už podle názvu jasně vypovídá, o čem bude. Svatba! Fanoušci Kaie a Cinder (bohužel mezi nimi jsem i já) ale zklamalo, když zjistili, že to nebyla jejich svatba, nýbrž jiného páru. Scarlet si brala Vlka, svého alfu. Nádherný tam byl moment, kdy Winter vyšila na lem Scarletiných svatebních šatů slovo Alfa. To se mi opravdu hodně líbilo.

Celkově bych knihu shrnula jako velmi povedenou, i přes tu úplně první kapitolu, která se mi moc nelíbila.

 

Knihomol věčně s hlavou v oblacích, milovník seriálů, cestování a gumových medvídků. Amatérský pisálek, který by chtěl jednou vydat knihu. A hlavně - potrhlý podivín. Vše v jednom dárkovém balení. :)

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *