Éric de Kermel – Knihkupectví na Bylinkovém náměstí (recenzní kniha)

Za poskytnutí recenzního výtisku velice děkuji nakladatelství Metafora

Zdravím všechny své báječné čtenáře u nového článku!

Do roku 2021 jsem vkročila s předsevzetím, že se pokusím co nejvíce dohnat nepřečtené knihy, které se mi za posledních několik měsíců nahromadily v knihovně. Dost z nich jsou právě i recenzáčky, takže jsem si řekla, že prostě prvně teď budu brát hlavně recenzáky, abych měla potom co nejméně restů (nebo nejlépe žádný!) Jedním, trochu starším, recenzákem je titul Knihkupectví na Bylinkovém náměstí, spadající do edice 7lásky od nakladatelství Metafora. Předem upozorňuji, že tato recenze nebude bohužel moc pozitivní.

Autor – Éric de Kermel
Počet stran – 262
Nakladatelství – Metafora
Rok vydání – 2019
Série/Edice – 7lásky
Překlad – Martin Kratochvíl

Natálie a Nathan vychovali dvě děti a ocitají se ve věku, kdy je důležité společně začít novou životní etapu, a tak se rozhodnou pro odvážný krok – opustí Paříž a zamíří do půvabného středověkého městečka Uzès na jihu Francie, kde Natálie, původně profesorka francouzštiny, koupí malé knihkupectví. Tím si splní svůj dávný sen – žít mezi knihami.Se svou velkorysostí, empatií a životním elánem dokáže Natálie rychle porozumět všem, kdo vcházejí do dveří jejího obchůdku. Stává se jejich důvěrnou posluchačkou a svého druhu „apatykářkou“, která namísto léčivých bylin a čajů ordinuje svým „pacientům” knihy na míru.
Knihkupectví na Bylinkovém náměstí ožívá příběhy Natáliiných zákazníků – ať už to je mladá dívka Cloé s velmi přísnými rodiči, která si touží rozšířit literární i životní obzory, neúnavný cestovatel Filip nebo pošťák Arthur, který sní o životě herce…
Majitelka knihkupectví v Uzès naslouchá citlivým příběhům plným něhy, humorným i smutným životním historkám a svým zákazníkům vždy ráda doporučí, která kniha je pro ně právě teď ta pravá. Z kouzelného knihkupectví na náměstí s platany na vás dýchne atmosféra půvabného jihofrancouzského městečka, kde z každé všední drobnosti čiší vyhlášené francouzské umění žít neboli „joie de vivre“.
Vyprávění Érica de Kermel je poctou knihám, čtenářům a knihkupcům. Knihy a vztahy k nim jsou součástí příběhu, který je plný odkazů na známé i méně známé knížky, mezi nimiž si určitě vyberete tu svou.

Ze začátku jsem z knihy byla velice nadšená. Však, který knihomol (nebo teda spíše knihomolka, protože tuto knihu hodnotím spíše jako čtení pro ženy) by si rád nepřečetl příběh, který se odehrává v knihkupectví, který nabízí spoustu tipů na čtení a prostě celý se točí kolem knih. Neříkejte, že vám by se takový příběh nelíbil a nesáhli byste po knize, která svoji anotací přesně takový příběh slibuje. Bohužel kniha Knihkupectví na Bylinkovém náměstí toho sice splňuje, ale kolem knih se netočí celou dobu. Několik povídek je spíše o životě Natálie a nějakého zákazníka, než o knihách.

V knize najdeme celkem 9 povídek (snad jsem je tedy spočítala správně? ), každá povídka je věnována nějaké postavě z knihy. Pochopitelně ta první kapitola je přímo o Natálii, postarší paní, jejíž dvě dospělé děti už s rodiči nežijí, takže bydlí pouze s manželem a začne uvažovat nad nějaké životní změně. Společně s manželem Nathanem se odstěhuji do francouzského Uzès, kde Natálie při procházce narazí na malé knihkupectví, které je na prodej. Již z toho popisu dýchá z toho místa a náměstí romantika, až jsem měla chuť se tam okamžitě jet podívat. Ale zpátky k Natálii – Ta tedy zakoupí knihkupectví a rozhodne se jej přivést opět k životu. Chvályhodné rozhodnutí. Trošku poupraví interiér, uklidí regály, naplní je novou četbou a otočí cedulku na dveřích na OTEVŘENO. Celou dobu vyprávění provází Natáliiny názory – například na čtečky, na vybíraný papír do knih, dokonce se chvíli i zabývá mezerami mezi slovy, což mi přišlo celkem zajímavé a zábavné, že by někoho napadlo se tímto zaobírat.

Nicméně, jak mi kniha zprvu přišla zajímavá, poznávala jsem společně s Natálií její zákazníky – například tichou Chloe, jejíž „čtenářský vkus“ ovlivňovala matka, až si jednoho dne dívka řekla dost a vydala se po své čtenářské stopě na vlastní pěst, nebo usmívající se Arthur, pošťák, který ale celý život touží stát se hercem, ale na hereckou školu nemůže protože na to nemá finance a protože kromě pošťáctví vypomáhá své matce v hospodě, nebo tu máme Jacquese, poutníka který se vydal na pěší pochod ze Santiaga de Compostela do Mont-Saint-Michel, který na cestu vyrazil se svou dcerou. Tato kapitola se mi z celé knihy líbila asi nejvíce, nebyla moc dlouhá, ale za to už od začátku představila Jacquese tak, že mi byl hned sympatický. Naopak mě skoro vůbec nebavila kapitola se Sestrou Veronikou a kapitola Solange.

Celkově bych knihu hodnotila spíše podprůměrně, měla své světlé i stinné stránky, ale bohužel pro mně ty stinné stránky u čtení převažovaly a knihu jsem si skoro vůbec neužila. Jak jsem již psala výše, hlavní hrdinka Natália mi po čase začala spíše vadit, upřímně měla jsem z ní pocit, že musí „do všeho strkat nos“ a dost často si hrála na příliš chytrou. Navíc kolem hlavní story – knihkupectví – bylo na můj vkus až moc omáčky obsahující hlubokomyslné myšlenky, které ale mě jakožto čtenáři moc nepřinesly. Obecně nejsem úplně čtenář, který vyhledává knihy s hlubokými myšlenkami, bohužel se mi nelíbil ani Malý princ, o kterém všichni strašně básní. Pokud vám ale hluboké myšlenky o životě nevadí a naopak je vyhledáváte, mohu vám tuto knihu doporučit, protože tato kniha je jich fakt plná. Jen tedy upozorňuji, že z hlavní hrdinky asi moc nadšení nebudete.

V čem však vidím veliké plus, je seznam zmíněných knih na konci knihy. Tento seznam čítá přes 70 knih, a překladatel u knih, které v češtině nevyšly, uvádí název v originále a český překlad pro lepší srozumitelnost. Určitě se na nějaké knihy zmíněné v Knihkupectví podívám. A další velké plus je velice působivá obálka, která mi učarovala už od začátku a z edice 7lásky ji hodnotím jako jednu z těch nejpovedenějších.

Na závěr bych chtěla ještě jednou poděkovat nakladatelství Metafora za poskytnutí knihy k recenzi.