Winter (Marissa Meyer)

Zdravím čtenáři!

Uf, tohle byl nejtěžší díl z celé série, co jsem četla. Ještě na mě čekají tedy Hvězdy nad hlavou, doplňková povídková kniha k sérii, ale myslím, že Winter sérii zakončila úspěšně. O celé sérii vyjde již brzy ještě samostatný článek. Ale dnes se podívejme na velmi křehkou princeznu Winter!

Původní název – Winter
Žánr – Sci-fi, Literatura světová
Rok vydání – 2016
Překlad – Jana Zejmanová, Martina Šímová

Anotace – „Princezna Winter má obdiv měsíčního národa pro svou vznešenost a dobré srdce, a navzdory tomu, že jí tvář hyzdí jizvy, její krása je prý ještě úchvatnější než královny Levany, její macechy. Winter svou macechu nenávidí a ví, že Levana neschvaluje její city k příteli z dětství – pohlednému palácovému strážnému Jacinovi. Ale Winter není tak slabá, jak si Levana myslí. Společně s kyborgskou mechaničkou Cinder a jejími spojenci by se jí dokonce mohlo podařit rozdmýchat povstání a zvítězit ve válce, která zuří už příliš dlouho. Dokážou Cinder, Scarlet, Cress a Winter porazit královnu Levanu a dopsat šťastné konce ke svým příběhům?“ (zdroj – zadní strana knihy)

Vlastní názor – Ze začátku jsem měla docela strach, když se mi kniha dostala do ruky, a to díky svému objemu. 760 stránek! Nikdy jsem takhle objemnou knihu ještě nečetla a tak si myslím, že moje obavy byly na místě. Hlavně teda ta kniha je neuvěřitelně těžká a to je jenom brožovaná! 😀

Obálku má naprosto překrásnou. Už podle obálky každý pozná, že příběh Winter se bude točit kolem příběhu princezny Sněhurky. Ovšem kromě čisté podobnosti mezi Winter a Sněhurkou musím říct, že až tak podobné příběhy si nebyly.

Kdybych to měla vzít kolem a kolem, přišlo mi, že autorka místy příběh malilinko zbytečně natahuje. Nebo tak mi to během čtení aspoň přišlo. Když se na to takhle podívám s menším odstupem, tak mi každá scéna z knihy dokonale zapadá do příběhu. Spousta scén mi při čtení přišla zbytečná, ale po přesunutí dál v příběhu mi došla veškerá souvislost, jak do sebe jednotlivé kousíčky začaly zapadat. Kdyby se nestalo tohle, nedopadlo by to takhle. Asi to znáte.

Chtěla bych napsat „V posledním díle završujícím Měsíční kroniky…“, ale dochází mi, že tohle vlastně není poslední díl. Ještě jsou tu Hvězdy nad hlavou. Sice je to doplňková povídková kniha, ale věřím, že až tu lze považovat za poslední díl.

Proto to napíšu jinak – ve čtvrté knize Měsíčních kronik se konečně naplno setkáváme s princeznou Winter, nevlastní dcerou královny Levany. Už ze začátku mi bylo jasné, že tahle princezna nebude až tak úplně v pořádku, co se týče psychické stránky. Co jsem vlastně viděla na konci Cress, ve scéně, kdy si Winter povídá se zajatou Scarlet ve zvěřinci. Čiší to už z princeznina chování.

V tomhle díle se toho událo tolik, že nějak nevím, odkud začít. Hlavně tak, aby to tu moc nevyspoilerovala, za to byste mě asi ukamenovali 😀 Řeknu to takhle – všechny naše oblíbené a bohužel i neoblíbené postavy se konečně setkají na jenom místě, a sice ve městě Artemida na Měsíci. K jaké příležitosti? Myslím, že tohle prozradit můžu – ke svatbě a následné korunovaci. Koho? Zkuste hádat 😉

Co by to bylo za shrnutí pohádek, kdyby to neskončilo dobře. Osobně jsem nebyla spokojená akorát s Vlkem, alfa samcem Scarlet, co s ním na konci knihy provedli, no měla jsme chuť začít křičet 😀

Všechny postavy v knize jsem si oblíbila. Teď když se na tu knihu dívám, když leží vedle mě během psaní této recenze, si uvědomuju, že svou podstatou obdivuju i královnu Levanu. Ačkoliv jsem o ní v recenzi na knihu Nejkrásnější řekla, že ji nesnáším, tak musím uznat, že v podstatě chápu, proč se vlastně stala tím, čím se stala. Tyranem. Prahla pouze po obdivu, po kráse, po uznání. A měla pocit, že se jí toho dostane pouze tím, že bude ovládat všechny ostatní okolo sebe.

Abych to nějak kulantně shrnula – Kniha byla skvělá. Završila celý ten základní děj kolem princezen Selene alias Cinder, Scarlet (i když ta vlastně není princezna), Cress (ta taky není princezna 😀 ) a Winter (dobře, tak ne princezen, ta taky nebyla princezna 😀 ). Teď jsem se do toho slušně zamotala 😀 Prostě – okolo všech dam a pánů v knize. Tak.