Knihy

Normálně jiní (recenzní kniha)

“Pro fanoušky románů Hvězdy nám nepřály a Než jsem tě poznala”. Fakt mi nedocházelo, co takovéhle označení na předním přebalu knihy znamená, než jsem došla na konec knihy. A pak mě to trklo. Proboha! Jak tohle ti autoři můžou udělat?? 

Autor – Tammy Robinsonová
Počet stran – 336
Nakladatelství – Cosmopolis
Rok vydání – 2018
Série – /

Pokud ti nezlomí srdce, není to láska…

Žádná rodina není ideální. Každá má svoje problémy. Devatenáctiletá Maddy dělí svůj život mezi práci ve fotolabu a péči o svou mladší autistickou sestru B, která vyžaduje celodenní péči. Stará se o ni společně s matkou a je smířená s tím, že už to tak bude napořád. Nemá čas na kamarády, na kluky, na věci, co ostatní v jejím věku běžně dělají. To poslední, na co myslí, je láska. Jenže jí to nevadí. Rodina je přece nejdůležitější… S tím by ovšem nesouhlasil devatenáctiletý Albert. Jediné, o čem sní, je odjet z domu, od otce, který ho nikdy nepochválí. Albert je podle něj jen břídil a flákač, který nikdy nic nedokáže. Pryč od bratra, který si libuje v urážkách všeho a všech.

Jednoho dne se Maddy a Albert potkají a toto setkání jim změní pohled na vše. Albert začne poněkud odtažité, a přitom okouzlující Maddy nadbíhat. Čím více se sbližují, tím více si uvědomují, že na své problémy nejsou sami a že jeden druhému mohou dodat odvahu věci změnit. Albert poprvé v životě poznává, jak silné může být rodinné pouto. Zamilují se do sebe, ale kromě lásky je čeká ještě jedna těžká zkouška. Jak se s ní vyrovnají?

Novozélandská autorka Tammy Robinsonová se s vtipem a hlubokým porozuměním zamýšlí nad způsobem, jakým dokážeme plnit své sny, nad cenou, kterou jsme za to ochotni zaplatit, a nad sílou lásky, která nám umožňuje najít svou pravou rodinu.

Popravdě, čekala jsem jen nějakou sladkou slaďárnu z teen světa. A ne že bych ji nedostala, ale … byla něčím víc. Nebyla jen klasickým zamilovaným románem dvou lidí, ale byla také ukázkou, jak na jedné straně funguje rodina, ve které si všichni pomáhají, a na druhé straně naprosto disfunkční domácnost. Protiklady jak vyšité a přesto se z každé poloviny najde láska pro toho druhého. 

Myslím, že jsem nějak podvědomě tušila, jak kniha skončí, jen jsme si to asi nechtěla připustit. A i přesto, že jsem se podobných knížek už dost načetla (některé i několikrát), stále mě dokáží rozbrečet. A rozplakala mě i kniha Normálně jiní. Bylo mi tak strašně líto, že dopadla tak, jak dopadla, ačkoliv (kdybych si mohla vypůjčit citát z jiné knihy) – Svět není továrna na splněná přání. Je to asi můj nejoblíbenější citát. (Ne nadarmo ho také už hromadu měsíců mám coby tapetu na svém notebooku). 

Z některých scén mi bylo smutno, u jiných jsme se uculovala jak sluníčko, další mě zase rozesmály, a u pár z nich mi bylo vyloženě zle. Nerada porovnávám knihy mezi s sebou, ale i přes některé scény mi tato kniha přišla tématicky přišla mnohem lepší než Hvězdy nám nepřály. Na Než jsem tě poznala nic nemá, to ne, ale tohle byl takový krásný střed těchto příběhů. 

Ač to bude znít divně, ráda si takovéhle příběhy přečtu. Tak nějak ve mě čím dál víc vzbuzují pocit, že jsem vděčná za to, co mám. Někteří lidé o to totiž snadno přicházejí a vlastně i já mohu o vše ze dne na den přijít. Může se to stát každému z nás. 

Tak nějak nevím, komu knihu doporučit. Na jednu stranu nikomu, protože smutné konce nemá moc lidí rádo, ale na druhou stranu ji chci doporučit všem. Je skvělá. Vážně. 

Děkuji nakladatelství Grada, že mi tuto skvělou knihu poskytlo k recenzi. ? Více takových knih!

Knihomol věčně s hlavou v oblacích, milovník seriálů, cestování a gumových medvídků. Amatérský pisálek, který by chtěl jednou vydat knihu. A hlavně - potrhlý podivín. Vše v jednom dárkovém balení. :)

2 Komentářů “Normálně jiní (recenzní kniha)

    1. Tery Engli Post author Reply

      Děkuji za komentář 🙂 Ano, byla krásná, konec jsem vobrečela 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

error: Content is protected !!