Knižní recenze – Poslední přání (Andrzej Sapkowski)

Zdravím =)

Tak jsem si myslela, že mi knižní výzva bude ubíhat rychleji, ale právě že naopak. Mám za duben jen 3 knihy! A čtvrtou skoro dočtenou no, ale i tak. Jak jsem si slibovala, že si na čtení udělám víc času, tak se mi to nějak nedaří. Momentálně si procházím velkými problémy se zubama, a když člověka bolí zuby, nebaví ho ani to čtení v posteli s horkým čajíčkem. No, co naplat, budu hold muset na tom čtení máknout.

Ježiš, já se zase rozkecala! Promiňte mi to 😀 Jistě se ptáte, proč tahle knižní recenze vychází ve čtvrtek, když měla vyjít ve středu (takže včera). Důvod je prostý – Byla jsem u zubařky. Měla jsem sice recenzi tak nějak napůl připravenou, ale kvůli docela velkým bolestem, na které jsem si musela brát léky, jsem neměla absolutní chuť něco sepisovat. Po většinu času jsem se dívala na seriály…

Měla bych si nechat uříznout prsty. 😀 Vidíte, jak jsem se zase rozkecala? Abych tomu zabránila, přejdu rovnou ke knize. Její název je Zaklínač 1 – Poslední přání. Zaklínače určitě spousta lidí zná. Existuje totiž i herní verze tohoto příběhu. Kuba hrál Zaklínače snad stokrát, takže byl moc rád, když se nám do ruky dostala kniha. Samozřejmě chci moc poděkovat společnosti Megaknihy.cz která nám knihu poskytla. Knihu najdete zde – Zaklínač 1 – Poslední přání. Předem se moc omlouvám za absenci fotografií v článku, ale prostě a jednoduše jsem na to zapomněla. Člověk zapomíná, a já teď vím, že si to budu muset zapisovat (nebo spíš si nastavím upozornění v telefonu!)

Žánr – Povídky, Fantasy

Rok vydání – 2011

Překlad – Stanislav Komárek, Jiří Pilch

Vazba – Brožovaná

Hlavní postavy – Geralt

Anotace – Zaklínač, ošlehaný muž bez věku, jehož bílé vlasy nejsou znakem stáří, ale mutace, kterou musel podstoupit. Placený i dobrovolný likvidátor prapodivných tvorů: mantichor, trollů, vidlohonů, strig, amfisbain – pokud ovšem ohrožují lidský rod; v takovém případě zabíjí i bytost zvanou člověk. Prvotřídní, skvělý bojovník, který není neporazitelný ani nezranitelný – naopak, téměř z každého dobrodružství si odnáší další šrámy na těle i na duši. (zdroj – www.databazeknih.cz)

Vlastní názor – Kniha celá je rozdělena na takové dvě části, jako linie. Objevují se tam kapitoly Hlas rozumu, vyprávějící o Geraltovi. Ten Hlas rozumu je v podstatě jedna samostatná povídka, která je ale protkána jinými, a spojuje všechny ostatní povídky do takového jednoho celku. Vypráví jeho minulost, kam všude cestoval, a co ho potkalo na jeho cestách, s čím musel bojovat atd. Dokonce jsem si v knize všimla jedné takové malé narážky – Prokletá dívka a sedm gnómů … Sakra, nepřipomíná vám to Sněhurku? Mě totiž jo, a hodně. Samozřejmě to nemyslím nijak ve zlém. Ona celá ta kniha tak trochu dýchá pohádkovým stylem. Pokud jste někdo četl pohádky bratří Grimmů, tak asi i pochopíte. Nicméně, děj se mi líbil, nebyly tam žádné složité pasáže, celá to bylo takové jednoduché, prostě jako pohádka. Fantasy pohádka.

Na začátku knihy se nám objevují dvě postavy. Visenna a Korin. Nejzvláštnější ale je, že jsou pouze na začátku knihy. Během dalších stránek se totiž vůbec neobjevují. Je to podle mě škoda, ale třeba na ně narazím v dalších dílech. Nicméně zrovna tyhle dvě psotavy asi nemůžu moc hodnotit, jelikož se v knize objevili opravdu jen krátce, ale zato budu hodnotit Geralta, hlavního hrdinu tohoto fantasy. Líbíl se mi. Už od začátku knihy jsem byla zvědavá, co bude dělat, jak se bude chovat atd. Jak jsem již zmiňovala, kapitoly s názvem Hlas rozumu vyprávějí právě o Geraltovi. Myslím si, že je přesně taková ta fantasy postava, která ostatním pořád jen pomáhá. No, snad mi rozumíte 😀

Hodnocení – 5/5

Četli jste někdy vy Zaklínače? A jaký to ve vás vyvolalo názor? Určitě mi dejte vědět v komentářích, a já se těším u dalšího článku. Ahoj