Knižní recenze – Chytrá žena pro manžela přes plot skočí (Alena Jakoubková)

Zdravím zápisníci!

To ty prázdniny utekly rychle, co? Já teda prázdniny jaksi moc neřešila, do práce jsem musela chodit tak jako tak 😀 Akorát v sprnu jsem týden zažívala docela chmurné období, protože Jakub odjel na týden do Roudnice nad Labem se svým fotbalovým týmem (Jakub je hlavní trenér). Naštěstí jsme si často psali, takže jsem aspoň věděla, že je v pořádku.

Promiňte, to jsem maličko odbočila. Dnešní článek nebude o mých osamělých pocitech (no nebude, protože Jakub už je doma 🙂 ), ale bude to opět knižní recenze. A o jakou knihu že to dneska půjde?

Žánr – Román, Česká literatura

Rok vydání – 2011

Překlad – /

Vazba – Vázaná

Hlavní postavy – Klára

Anotace – Statut svobodné matky s dvojčaty sice Klára nebere nijak dramaticky, ale přece jen by se ráda vdala, měla manžela a úplnou rodinu. Když potká Přemysla, přeskočí jiskra a vzplane láska jako hrom. Klára nedbá na námitky rodičů ani kamarádek a hrne se poslepu do manželství. Rozčarování na sebe nedá dlouho čekat. Přemysl je sice hodný, ale extrémně šetrný – na což Klára od rodičů není zvyklá – a navíc je to nenapravitelný workoholik, který, když se zabere do práce, ztrácí pojem o čase. Klára to řeší jednoduše – lže o ceně potravin i bot a Přemkovy pokyny ohledně rodinného rozpočtu hází za hlavu. S touhle strategií ale dlouho nevydrží. Aby si udržela manželství, bude muset vymyslet něco mnohem důmyslnějšího…(zdroj – www.databazeknih.cz)

Vlastní názor – knihu jsem doslova slupla jako malinu. Zařadila bych ji k velmi lehkým jemným románům plným romantiky, hlavní postava tam řeší jeden problém za druhým, má vážné dilema mezi partnery, které docela často střídá, a do toho starost o svá dvojčátka Lianu a Leonu. Člověk by řekl, že když dá dvojčátkům tak podobná jména, že si je bude plést.

Děj opravdu rychle utíkal. Knihu jsem otevřela dopoledne v práci, a u oběda jsem ji dočetla celou. Sem tam v knize byly docela překlepy, hlavně když se označovala přímá řeč, ale to bych tak nějak dokázala přejít. Co mi trošku vadilo, byla přemíra postav. Každou chvíli tam byla jiná postava, a už jich v té knize na mě bylo docela dost. Převážně těch mužských. Ovšem chápu, že to k e knize patří, hlavní postava Klárka totiž po celou dobu knihy (nebo tři čtvrtě knihy) hledá pravou lásku, a odmítá ostatní, kteří se jí dvoří, a milují ji. Ona se však zamyluje do Přemyslava, který je už od pohledu sexy a příjemný muž, který ale ukáže i svou druhou tvář – je neuvěřitelně prolhaný. Neustále tahá Kláru za nos, což se bohužel děje v dnešním světě. Muži si pohrávají se ženami, a nemyslí na jejich city, sveřepě tahají za nitky a manipulují lidmi. Stejně tak jako Přemysl manipuloval Klárkou.

Postav tam bylo, jak jsem již zmiňovala výše, opravdu hodně, a proto bych vypíchla jen pár z nich. TakKlárka – neuvěřitelně naivní mladá holka, maminka dvou krásných dvojčátek – holčiček, bydlící stále u rodičů, mající milující matku a skvělého otce. Ovšem celou dobu v knize mě neuvěřitelně štvala. Já chápu, že chtěla pravou lásku, možná bych se na jejím místě chovala stejně, ale hledat lásku pomocí několika jednorázových nocí? To mi přišlo tak trochu pod její úroveň. Nehledě na to, že po tom, co poznala Přemysla, a moc dobře věděla, že s ní manipuluje, za ním lezla jako slepička. No jo no, naivní husička. Ovšem kdyby nebyla tak naivní, neměla by autorka o čem vyprávět.

Klárčina maminka – takovou maminku bych chtěla taky mít. Jarmila se v knize předvedla jako ukázková matka. Taková, která nesnáší kupované jídlo, a nejradši má to domácí. Vydává jednu kuchařku za druhou, skvěle vaří, a taky se skvěle stará o Lianu a Leonu jako výborná babička. Opravdu, z hloubi duše Kláře takovou mámu závidím.

Přemysl – parchant každým coulem. Opravdu. Naprosto nesnáším chlapy, co ženami manipulují krz city a sex (zaplať pánbůh, že s tím nemám osobní zkušenosti). Ovšem láska je slepá, jak se již mnoho staletí říká, a proto i docela chápu Kláru. Ovšem teda jeho chování po celou dobu, co se znali a randili spolu, bylo nechutné.

Celý děj knihy se odehrává v Praze, pak chvíli ve Francii, a na pár dalších místech, ale převážná část knihy se odehrává v pražských ulicích. Nebyly tam nějak extra popisy, jen názvy ulic. Za to byly suprové popisy v částech odehrávajících se ve Francii a na jiných msítech, v tomhle musím autorku pochválit. Při procházení se po Francii v knize jsem doslova cítila vůni levandule a vychlazeného vína.

Hodnocení – Kniha se mi hodně moc líbila. Ani za Klářinu naivitu jí nedokážu strhnout body, protože to prostě k tomu patřilo. Proto knize dávám 5/5, a doporučuji každé ženě si tuhle knihu přečíst. Fakt to stojí za to 😉

Moc děkuji nakladatelství MOBA za poskytnutí recenzního výtisku.