Invaze (recenzní kniha)

Od doby, co jsem se zamilovala do žánru Sci-fi, už mi pod rukama prošlo několik skvělých knih. Jednou z nich byla i kniha Invaze, která slibovala zábavný sci-fi příběh. 

Autor – Luke Rhinehart
Počet stran – 451
Nakladatelství – Omega
Série – /
Rok vydání – 2018

Superinteligentní srstnatí cizinci náhle přiletí z jiného vesmíru. Přišli se na Zem bavit. Jeden z nich – „Louie“ přijde do domu rybáře Billyho Mortona a celá rodina si ho okamžitě zamiluje. Ale když Louie začne používat jejich počítač, pronikne do vládních a firemních sítí a ukradne miliony z bank, uvědomí si, že tito návštěvníci mohou znamenat potíže. Billy, jeho manželka a dva synové se rázem ocitnou na ztřeštěné houpačce slávy, štěstí, vězení, smrti, vzkříšení – a také na prvním místě žebříčku nejhledanějších osob FBI.

Vláda brzy rozhodne, že všichni tito cizinci jsou teroristi a musí být zlikvidováni. Mimozemšťané přišli s cílem svou hravostí otevřít lidem oči a doufají, že pochopí nesmyslnost válek a nenávisti. Ale lidé hrát nechtějí, pro ně je to válka…

Asi netradičně bych začala obálkou. Ta v tomhle případě je totiž dosti nenápadná, taková nemastná, neslaná. Určitě by se dalo na sci-fi knihu vymyslet mnohem zajímavější přebal, který by čtenáře nalákal na čtení. Ovšem tahle zvolená obálka mě zrovna nezaujala a myslím, že kdybych šla okolo této knihy v knihkupectví, tak bych si ji nevšimla.

Už v předmluvě článku jsem narážela na to, že kniha slibuje zábavný sci-fi příběh. Mohu to potvrdit, tak napůl. Ano, u několika pasáží jsem se dobře bavila, spíše to bylo nad vtipný poznámkami hlavní postavy Billyho. Taky tam bylo pár vtipných scén, jako například když celá rodina byla v televizi a Louie, záhadný cizinec z vesmíru, tam dělal ze sebe komika. Hlavně scéna s prsama a „pánským přirozením“ byla dost zábavná.

Abych aspoň v kostce naznačila děj příběhu – rybář Billy si přivede domů nového přítele – cizince z vesmíru, kterého následně s dětmi pojmenují Louie. Jenže Louie není jediným návštěvníkem planety Země. Je jich mezi lidmi schovaných několik stovek, a baví se dost zvláštním způsobem – převádění finanční obnosy z jednoho účtu na druhý. Bohužel, co jim přijde jako zábavná hra, lidem přijde jako vyhlášení války. A je právě na Billym a Louiem, aby ukázaly Američanům a celému zbytku světa, že tito návštěvníci nepřišly ubližovat, ale přišli si hrát. I když dost divným a netradičním způsobem.

„A já si v ten moment všiml, stejně, jako si začalo všímat obecenstvo, že Louiemu se v ten moment začal z klína „vysouvat“ patnácticentimetrový, tři centimetry tlustý … chlupatý pinďour.
Dave oněměl.
Louieho ohon dál rostl, už měl dvacet centimetrů na délku a pět centimetrů na šířku, a teď mu navíc z jeho chlupetého hrudníku začala rašit prsa, která měla brzy velikost tenisových míčků. “ 

Kapitoly v knize se střídají a zároveň prolínají. Jedny jsou z pohledu právě Billyho a jeho nové přítele z dalekého vesmíru, a druhé jsou naopak z pohledu agenta Michaela Johnsona, další jsou pak výpisy z novinových článků. Autor koncept knihy pojal velmi zajímavě, není to jednotvárný příběh, ale je proložen několika zajímavými situacemi, u kterých se i zasmějete.

Ale abych se na knihu podívala jako na celek, tak nějak nevím, jak ji hodnotit. Byla vtipná, dobře napsaná, autor má zřejmě dost velký smysl pro humor, ale … na druhou stranu, určitě bych našla mnohem lepší sci-fi příběhy o invazi vesmírných cizinců. Nicméně, kniha mě bavila, to ano.

Děkuji nakladatelství Omega za poskytnutí recenzního výtisku. Pokud by jste si i Vy knihu chtěli zakoupit, mrkněte se sem – Invaze Knihy Dobrovský.