Knihy

Dvůr trnů a růží

Taky se vám stalo, že jste nějakou knihu, potažmo sérii, odkládali se slovy – tohle počká… A když jste se do ní pustili, nenáviděli jste sami sebe, že jste ji odkládali? Přesně tohle se mi přihodilo s Dvorem, a to i přesto, že mě kamarádka přemlouvala, abych si to konečně přečetla. Po dočtení obou dílů sama sebe skoro nesnáším. A autorku nesnáším a miluju zároveň. Divná kombinace, co? 

Autor – Sarah J. Maas
Počet stran – 433
Nakladatelství – CooBoo
Série – Dvůr trnů a růží #1
Rok vydání – 2016

Úžasný a mrazivý příběh na motivy příběhu Krásky a Zvířete. Když devatenáctiletá lovkyně Feyre zabije v lese vlka, odvleče ji podivný tvor do svého doupěte, které se ukáže být jiným světem. Tam zjišťuje, že únosce není zvíře, ale Tamlin – jedna z nesmrtelných bytostí, které kdysi vládly světu. Nenávist se postupně mění v lásku a Feyre musí přijít na způsob, jak zachránit tajuplný svět i svého únosce.

 

Já miluju příběhy podle pohádek a miluju pohádky obecně. Příběh Krásky a zvířete je jeden z mých nejoblíbenějších. Jelikož jsem tak velký milovník pohádek, koupě Dvora nebyla moc dlouhá záležitost. (I když, její přečtení jsem odkládala fakt hrozně dlouho.) Před čtením téhle knihy a vlastně i druhého dílu jsem odmítala číst jakékoliv recenze téhle série. Já je teda čtu vždycky až po přečtení, abych srovnala svůj názor s jinými, ale občas to dělám, abych se rozhodla, jestli ta kniha vůbec stojí za přečtení. Jenže u téhle série jsem si řekla, že ne, nebudu si číst nic o nich dopředu, dokud si to nepřečtu. Začátek knihy byl pomalejší. Jenže na pomalé, vlekoucí se začátky jsem u autorky zvyklá ze série Skleněný trůn, takže mi to vůbec nevadilo. Stejně tak mi sedl její styl vyprávění, který je ale malinko odlišnější než v Trůnu. 

Už od začátku jsem měla jisté pochybnosti, co se týče Tamlina. Jasně, je to příběh Krásky a zvířete, jenže… Nějak mi prostě nesedělo jeho chování. Neměla jsem z něj dobrej pocit. A když se v první polovině objevil Rhys, taky jsem vůči němu byla ostražitější, ve druhé polovině už jsem myslela jen na něj! Feyre jsem na jednu stranu obdivovala, na druhou nenáviděla. Obdivovala jsem jí za to, co byla schopna dělat pro rodinu, aby jim zajistila jídlo a tak. Ale na druhou stranu jsem jí možná záviděla? Nevím, ale chvílemi mi její chování přišlo… Nevděčné? On jí přece pomohl, aby její rodina už nestrádala. Jasně, měla tam s ním zůstat a neodcházet zpátky, řekl jí přece, že její život náleží k Jarnímu dvoru, a pak ji jako naprostý zbabělec poslal domů. Ale z jedné věci jsem byla ze začátku fakt dost zklamaná. Když se Feyre proměnila, najednou to začalo ztrácet to kouzlo pohádky. Protože v té pohádce se přece proměnilo Zvíře, ne Kráska. Jenže v knize je to lehce obráceně. 

Ale docela se můžu ztotožnit s jedním komentářem na Databázi knih, jehož autorka píše –  Příjemné čtení na zimní večery – trochu Kráska a zvíře, trochu Popelka, trochu Harry Potter – zpočátku předvídatelný zamilovaný románek, který se v okamžiku, kdy už mne trochu nudil, změnil a nabral spád. (ssyyllvvaa). Přesně takový pocit jsem z toho měla bezprostředně po dočtení – trochu toho a trochu toho, a když to začne čtenáře nudit, změní se to a začne akce. U knihy je dost obsáhlá i diskuze, kde se naopak “srocují” čtenáři, kteří tuhle knihu a celou sérii spíše odsuzují. Jak se říká – sto lidí, sto chutí. Zaplať pánbůh, že patřím do skupiny, která se do téhle série naprosto zamilovala! 

Co k tomu více říct. Snad jen to, že autorka příběh dokonale zamotala a po dočtení Dvora trnů je nejlepší vrhnout se hned na Dvůr mlhy a hněvu.

Knihomol věčně s hlavou v oblacích, milovník seriálů, cestování a gumových medvídků. Amatérský pisálek, který by chtěl jednou vydat knihu. A hlavně - potrhlý podivín. Vše v jednom dárkovém balení. :)

2 Komentářů “Dvůr trnů a růží

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

error: Content is protected !!