Dočtené série – Měsíční kroniky

Zdravím čtenáři!

Konečně se mi podařilo dočíst další sérii. Na rozdíl od série „V žáru bezpečí“ (článek o ní si můžete přečíst zde -> V žáru bezpečí) jsem si sérii Měsíční kroniky fakt užila.

Série celkem má 6 knih, 4 hlavní dějové linky, jednu doplňkovou a jednu povídkovou. Celá série pojednává o soutě lidech, každá kniha je věnována někomu jinému. Asi by bylo dobře hned na začátku říci, že celá série je inspirována známými pohádkovými postavičkami – Popelka, Sněhurka nebo například Červená karkulka.

Jaké díly Měsíční kroniky jsou? (Seřadila jsem je chnologicky podle toho, jak jsem je četla já, jiné je mohli číst jinak, proto to neberte jako přesné pořadí)

Nebudu vám tu asi vypisovat jednotlivé díly, na ty můžete po kliknutí na příslušný název knihy najít recenzi. Napíšu vám jen pár podrobností a v kostce to, o čem daná kniha byla. Předem upozorňuji – celá tahle rubrika o dočtených sériích obsahuje informace z knih, čili i spoilery Berte to prosím na vědomí a pokud si necchcete z knih nic vyspoilerovat v případě, že jste dané knihy ještě nečetli, tak tuhle rubriku zavřete.

Celá série, jak jsem již psala, je inspirována známými pohádkami. A proto nese velmi mnoho prvků podobající se právě pohádkám. Cinder má dvě nevlastní sestry a macechu, která ji nesnáší. Vidíme zde jasné rysy Popelky. Marissa ovšem trošku pozměnila vztahy mezi Cinder a sestrami. Zatímco jedna ji skoro zákonitě nesnáší, druhá ji zbožňuje. Myslím si, že autorka se snažila právě co nejvíce odlišit od zaběhnutých známý příběhů princezen a proto jedné sestře přičarovala lásku k Cinder, aby ten příběh nebyl až tak drastický, jako je klasický příběh Popelky.

Scarlet má rudé vlasy a červenou mikinu, potká kluka jménem Vlk a žije s babičkou, ke které jako malá utekla od rodičů. Už podle obálky všichni poznají, že se jedná o napodobeninu Karkulky. Přiznám se, že Scarlet mi byla ze všech slečen v sérii nejsympatičtější, když se na to takhle zpětně podívám. Byla z nich nestatečnější, nebo aspoň mě to tak přišlo. Svérázná holčina, která je schopná přežít skoro vše. V tom mi hrozně moc imponovala.

Cress – extrémně dlouhé zlaté vlasy, zavřená sama několik let, zachráněna krásným rytířem (eh, kapitánem 😀 ) – kdo by nepoznal příběh maličké Rapunzel neboli Lociky (říká se jí u nás Locika, že?) Cress mi bylo už od začátku hrozně líto. Nikdy nepoznala rodiče, protože ji rodičům sebrali, když byla ještě malinké miminko. Několik let byla sama zavřená v satelitu, který se nacházel mezi Měsícem a Zemí.

Winter – křehká dívka s tmavými vlasy a světlou pletí – vidíte tam tu Sněhurku? Slečna s halucinacemi a milující bonbony s náplní kyselého jablka – trošku zvláštní kombinace, když v reálné pohádce jablko Sněhurku otrávilo. Navíc v jedné scéně je to přesně vystřiženo ze Sněhurky, neboň jedna stará babka dá Winter otrávený bonbon.

V přídavných knihách jsme si mohli přečíst, jaká byla Levana jako dítě, jak se Cinder dostala do japonské rodiny, jak se Kai vlastně dostal na tržiště aby zde vyhledal Cinder, plus v knize Hvězdy nad hlavou je přidaná povídka Malá androidka, která je inspirovaná slavnou pohádkou Hanse Christiana Andersena – Malá mořská víla.

Koho jsem v celé sérii absolutně nemusela, byla Levana. Já prostě špatně snáším záporné postavy (i když se bez nich pohádky a obecně příběhy prostě neobejdou). A Levanu nesnáším asi ze všech záporných postav nejvíc.

Celou sérii hodnotím jako velmi povedenou, jakožto milovník pohádek jsem z ní byla velmi nadšená. Už teď mám v plánu dát si re-reading celé série. Asi si ji dám o Vánocích, protože k Vánocům pohádky přece patří, ne?

Jinak k této sérii ještě vyšly taky omalovánky, ty já bohužel nemám, ale asi si je budu muset pořídit.